...

Způsobů, jak nasát pravou Skotskou atmošku je hned několik. Můžete zajet třeba do Edinburghu, hlavního města Skotska, zajít do nějaký hospůdky, dát si pivo, whisky nebo ochutnat haggis, což je zdejší národní jídlo. Něco jako naše knedlo, vepřo, zelo nebo svíčková. Nejspíš vás zajímá z čeho to je. Pokud to ale chcete někdy vyzkoušet, je lepší to nevědět. Haggis jsou totiž ovčí vnitřnosti (srdce, játra, plíce), potom se přidá ovčí lůj a  celý se to vaří v ovčím žaludku. A tohle všechno se podává se šťouchanýma bramborama. A je to. Říkám, lepší nevědět. Ale ve finále to není tak špatný, chutná to jako náš prejt.

Dalším způsobem jak zažít Skotsko, je odjet někam do přírody. Whisky ani pivo nepiju a ovečky mám radši živý, takže pro mě jasná volba. A velice to doporučuju. Tímhle způsobem se všem Skotsko zaručeně (a doslova) dostane pod kůži a vryje do paměti na hodně dlouhou dobu. Možná navždycky. 

Tohle Skotsko já jsem zažila už několikrát.

Moje první zkušenost se Skotskem byla hodně růžová. Týden v Edinburghu jak malovanej. Sluníčko, historický město, hospůdky. To bylo samý jůů a jéé. O rok pozdějc jsem se vydala do Edinburghu znova. Tentokrát jsem ale věděla, že to bude na dýl.  Nejspíš proto, abych si vyčistila hlavu, dokázala si, jak jsem statečná, že tu dokážu žít sama (se sebou) a hlavně přežít. Aspoň pár měsíců. Úkol splněn.

Nicméně, než jsem sem přijela, věděla jsem o Skotsku úplný prd. Asi jen to, že tu často prší a něco jako podzim, je tu v podstatě celej rok. A tak jsme se s kamarádama rozhodli, že to tady trošku prozkoumáme. Sbalili si krosny, stan, spoustu jídla a vydali se vstříc dobrodružství na sever Skotska na vysočinu a ostrov Isle of Skye. A to bylo vončo. To byl ten čas, kdy jsem zažila pravý Skotsko a díky tomu pochopila, že:

• na skotský počasí nepotřebuješ žádnýho meteorologa, žádnou předpověď, protože se ti za jeden den klidně vystřídaj všechny čtyři roční období. Takže je hned úplně jasný co si máš oblíct. Všechno. 

• že když ve Skotsku prší, neznamená to, že padaj kapky z nebe směrem k zemi. Tady prší ze všech stran. I zespoda. Bez legrace.

• že cestovat s papírovou mapou po Skotsku není úplně chytrý.

• že zavedení plastových bankovek ve Skotsku bylo naopak velice chytrý a najednou to dává smysl.

• i ty nejvíc nepromokavý věci, se tady stanou promokavýma. 

• a že ty nepromokavý věci, který jsou už promočený od silnýho lijáku, jsou nějakým zázrakem schopný usychat v lijáku mírnějším, protože prostě najednou prší míň a tak schneš. To ale trvá jen do doby, než zase potkáš silnej liják. 

• že spring breeze, rozhodně neznamená jarní vánek, ale spíš začínající hurikán. 

• že se nevyplácí podceňovat rady zkušených trekařů (i když vypadaj dost podivínsky), poslechnout je a tu síťku na obličej, proti zdejšímu nejotravnějšímu hmyzu na světě, si fakt pořídit, i když budeš vypadat jak úplnej blázen. Ale zachrání ti to nervy, oči, uši, ruce, nohy...Život. 

O tom třeba zase příště.